2020, 24. června: Úplné znění Územního plánu obce
2017, 23. února: Změna č. 1 Územního plánu obce Černolice
2013, 4. ledna: Územní plán obce
2014, 24. října: Důvody, které vedly k rozsudkům soudů ohledně ÚP
Obec požádala AK Mazel-Směja, aby krátce shrnula, proč obec neuspěla s kasační stížností ani u jednoho soudu?
Odpověď: "Druhému rozsudku krajského soudu rozumíme tak, že se důvody pro zrušení u plochy Z10a a u ostatních zrušených ploch liší. „Hlavním“ důvodem pro zrušení všech zrušených částí (tedy zřejmě i u Z10a) je skutečnost, že rozhodnutí o námitkách k těmto plochám, potažmo samotný územní plán, je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. U plochy Z10a přistupují současně další dva důvody pro zrušení, a to přijetí regulativů zastupitelstvem a nedostatečné vymezení podmínek prostorového uspořádání. Soudy dospěly k závěru, že přijetí regulativů zastupitelstvem bylo sice obecně v rozporu se zákonem, ale pouze u plochy Z10a způsobilo nezákonnost územního plánu. Nedostatečné vymezení podmínek prostorového uspořádání je problémem jen u plochy Z10a, protože u ostatních prý stačí, že z jejich názvu vyplývá, že jsou zastavitelné pouze rodinnými domy, což je prý v návaznosti na ustanovení vyhlášky dostatečná regulace."
2014, 24. října: Druhá kasační stížnost nebyla podána
Obec řešila s advokátní kanceláří Mazel-Směja otázku podání druhé kasační stížnosti.
Stanovisko AK z 24.10.2014 bylo takovéto: "Jelikož krajský soud ve svém druhém rozsudku vycházel z právního názoru NSS, neumíme si moc představit, že by obec mohla opakovanou kasační stížností zvrátit zrušení předmětných částí územního plánu. Teoreticky by bylo možné polemizovat s určením výše náhrady nákladů řízení, nicméně je potřeba zmínit, že s podáním kasační stížnosti by byly pro obec spojeny další náklady."
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud (kasační soud - NSS) se v meritu žaloby postavil za rozhodnutí soudu nižší instance (krajského soudu), by se obec v podstatě odvolávala nejenom proti rozsudku krajského soudu, ale také proti rozhodnutí samotného odvolacího orgánu. Podání kasační stížnosti by tak bylo velmi pavděpodobně pouze akcí, kdy by se vydávaly obecní peníze na na další soudní poplatky a výlohy s nulovou šancí na zisk úspěch.
Posledním dnem pro podání kasační stížnosti bylo pondělí 3. 11. 2014. Vzhledem k předchozím argumentům obec kasační stížnost nepodala.
2014, 24. října: Obec prohrála podruhé spor o územní plán
Krajský soud (na základě usnesení Nejvyššího správního soudu v Brně) vypustil ze své výrokové části pozemky P1d a Z23a. U všech ostatních ploch - Z2a, Z9a, Z10a, P1a, P1b, P16 - potvrdil své původní stanovisko. Tyto plochy jsou v územním plánu zrušeny. Tento výrok soudu se očekával, protože proti jejich zrušení v územním plánu kasační soud nic nenamítal. Naopak souhlasil s odůvodněním Krajského soudu.
Krajský soud nově vypočítal náklady řízení, které z původní částky 112 060 Kč zvýšil na částku 151 336 Kč. Rozdíl bude muset obec žalobcůn doplatit. Vzhledem k tomu, že jeden ze žalobců nyní u KS neuspěl, musí obci zaplatit 18 449 Kč. Soudní náklady obce se tak zvedají o zhruba o 21 tisíc korun, když ponecháme stranou platby advokátním kancelářím zastupujícím obec.
2014, 31. srpna: Kasační soud konečně vydal rozhodnutí
NSS rozsudkem zrušil výroky I., II., IV. a V. rozsudku Krajského soudu v Praze a věc vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení krajskému soudu. Ačkoliv by se tedy zdálo, že kasační stížnosti vyhověl, ve skutečnosti je to spíše naopak.
Krajský soud výrokem I. svého rozsudku zrušil územní plán v částech Z2a, Z9a, Z10a, Z23a, P1a, P1b, P1d a P16. NSS dospěl k názoru, že části Z2a, Z9a, Z10a, P1a, P1b a P16 územního plánu sice byly zrušeny správně, ale u částí Z23a a P1d podle názoru NSS krajský soud neuvedl relevantní důvody pro zrušení těchto částí. Přestože se tedy NSS ohledně větší části ploch ztotožnil se závěry krajského soudu, celý výrok I. rozsudku krajského soudu musel zrušit, jelikož vyhověl kasační stížnosti ohledně ploch Z23a a P1d. To samé se týká i zrušení příslušných rozhodnutí o námitkách. NSS také konstatoval pochybení krajského soudu při výpočtu náhrady nákladů řízení, kdy krajský soud nesprávně vycházel z toho, že navrhovatelé měli plný úspěch ve věci, ačkoliv jej ve skutečnosti neměli, protože požadovali zrušení celého úz
Nyní tedy krajský soud znovu rozhodne. Územní plán by měl být v částech Z2a, Z9a, Z10a, P1a, P1b a P16 zrušen. Domníváme se, že v částech Z23a a P1d by územní plán buďto být zrušen neměl, anebo krajský soud doplní relevantní důvody pro zrušení i těchto částí. Nově bude rozhodnuto o nákladech řízení.
2014, 28. července: Třetí žádost o nápravu ve věci fy Altstaedter
Poslední dopis právního zástupce firmy Altstaedter opět obviňuje zástupce obce z toho, že informují veřejnost pomlouvačně směrem ke společnosti Altstaedter. Právní zástupce zmíněné společnosti se však dopouští toho, z čeho zástupce obce obviňuje. Uvedeme jen dva příklady:
1. citujeme "Současná politika a politika členů zastupitelstva, se kterými obec nyní ovládáte, bohužel na rozdíl od předchozího vedení obce (jehož jste byl ale také členem), prosazuje myšlenku: „investice do kanalizace je doma, a teď si jděte stavět někam jinam.“
2. citujeme: "Bohužel současní zástupci obce Černolice nejen že nešli cestou tohoto jednoduchého a korektního řešení, ale zašli tak daleko, že zahájili proti společnosti Altstaedter Investments a.s. nepřátelskou kampaň, která má pošpinit dobré jméno a pověst společnosti."
Ve druhém případě jde právní zástupce společnosti ještě dál, protože uvedení tvrzení je lží. Zástupci obce (starosta a místostarosta) žádnou kampaň proti společnosti Altstaedter nezahájili a nevedou.
2014, 3. června: Obec dostala varovný dopis od právníka fy Altstaedter
Co znamená "opakovaného", není zřejmé. Poslední informace na webu obce jsou staré, z přelomu října/listopadu loňského roku. I v jejich případě nešlo o opakování.
Tvrzení o řízené mediální kampani ČT je více než odvážné. Předpokládáme, že právní zástupci mají důkazy o této činnosti. Jinak se dopouštějí toho, před čímž sami varují. Náznaky, že by zdrojem této kampaně mohli být zástupci obce Černolice, jsou spekulací.
To, že ČT natáčí pořad o procesu projednávání územního plánu v obci Černolice, je pravda. Televize se obrátila s dotazy na vedení obce a získala odpovědi. A to je zhruba vše, co o tom vedení obce ví.
Dne 3.6. obec právní zástupkyni fy Altstaedter zaslala dopis s dotazy, aby sdělila, které informace obce považuje za nepravdivé. Není zájmem obce uvádět nepravdivé informace.
2013, 1. listopadu: K soudu byl podán návrh na ustanovení opatrovníka obci Černolice
Obec se z dopisu AK Erhartová-Vítek doručeného 30. 10. dozvídá, že o měsíc dříve byl NSS v Brně doručen návrh na ustanovení opatrovníka obci Černolice. O hodinu později na zasedání ZO Černolice se vedení obce dozvídá od Heleny Kalivodové, že návrh podala firma Altstaedter. Návrh lze jednoduše vysvětlit jako pokus dosáhnout u soudu dojmu, že vedeni obce není schopno v případě územního plánu rozhodovat rozumně, že nehájí veřejný zájem a tím pádem musí být v této věci obci přidělen opatrovník.
Obec se tomuto návrhu bude samozřejmě bránit. Nadále platí, že nové vedení obce nebude kasační stížnost stahovat a ponechává konečný verdikt v rukou kasačního soudu, kde leží odvolání AK Erhartová-Vítek.
2013, 31. října: Přehled soudních sporů vedených v souvislosti s územním plánem
2013, 3. října: Výsledek jednání s firmou Altstaedter
V srpnu zaslala firma Altstaedter dopis na Obecní úřad. Bývalý starosta Antonín Zdeborský na něj nereagoval. Další dopis přišel v září, kdy již na čele obce bylo nové vedení. Výsledkem mailové korespondence byla schůzka 3. října. Detaily se dočtete v přiloženém zápise z tohoto jednání.
Poznámka k direktivám kritizovaným v prvním dopise. Krajský soud vyjmul s územního plánu lokality Z2, Z9, Z10 a další nejenom kvůli direktivám. Uvedl mnohé další důvody, proč se rozhodl tak, jak se rozhodl. Pokud jde o direktivy jako takové, je potřeba vědět, co znamenají a proč k nim obec přistoupila:
- v roce 2010 vedení obce (Michal, Schmidt) zjistilo, že návrh územního plánu je v rozporu s jeho zadáním. Předchozí vedení obce (Macela, Zdeborský) připustilo, že výstavba v obci bude více než dvojnásobná, než se počítalo. Zatímco zadání ÚP počítalo s maximální výstavbou cca 80 domů, návrh územního plánu nabobtnal na 170 domů. Přitom zadání ÚP určuje základní mantinely, ze kterých potom vychází návrh ÚP,
- vedení obce v letech 2011 a 2012 přistoupilo ke složitému procesu ponížování této rozestavěnosti tak, aby více odpovídala zadání. Kromě toho také všechny velké stavební lokality podrobilo zpracování regulačních plánů, aby obec i do budoucna měla větší kontrolu nad výsledkem zástavby,
- výkonný pořizovatel - firma Prisvich - byla dotázána, jakou formou to udělat, aby ponižování zástavby bylo v mezích zákona? Její odpověď zněla: formou direktiv. Nebylo možné rušit zcela stavební lokality dané v zadání ÚP, ale šlo usměrňovat množství zástavby v těchto lokalitách. Výkonný pořizovatel je přitom ten, kdo musí obci sdělovat, co jde a co nejde, neboť jde o velmi složitou právní problematiku. Vedení obce a většina zastupitelstva pokračovala při ponižování zástavby podle dobrozdání firmy Prisvich. Kdyby tato firma řekla, že direktivy jsou v rozporu se zákonem, direktivy by se nepřijímaly,
- činnost firmy Prisvich z 50 % hradila obec a z 50% firma Altstaedter.